Ačkoliv každá planeta je jistou osobností ve vesmíru, Země je ve Slunecní soustavě naprostým unikátem – je totiž na rozdíl od jiných planet aktivní. Prostřednictvím sopečné činnosti a zemětřesení se povrch Země neustále mění a tak regeneruje. Země je také jediná planeta s tak velkým množstvím vody a s atmosférou bohatou na kyslík a dusík, která brání průchodu škodlivému zárení Slunce a chrání zemský povrch pred ničivými údery meteoritů.

Jediným společníkem naší planety na pouti vesmírem je Měsíc. Některé planety ( napr. Jupiter, Saturn) mají velké rodiny měsíců, ale ve srovnání s mateřskou planetou docela malé. Náš Měsíc je vetší než ¼ Země a oba působí v planetárním systému spíše jako dvojplaneta (tzn., že se navzájem velmi ovlivňují). Přesto mnoho spolecného nemají – vysoce aktivní a činný povrch na Zemi a mrtvý a neúrodný svět bez atmosféry na Mesíci.

K výzkumu vesmíru používají vědci optické observatoře s výkonnými teleskopy a v posledních letech i obrovské radioteleskopy na úrovni moře. Vynášení lidí, materiálu a prístroju je možné díky kosmickým raketám a raketoplánům, které startují z kosmodromů neboli odpalovacích ramp. Na oběžných drahách kolem Země jsou umístěny vesmírné stanice a satelity s širokým zaměřením.

Jak cestovat do vesmíru ?

Vesmír vlastně není príliš daleko. Asi 2 hodiny jízdy automobilem. Ovšem přímo vzhůru.Je třeba ale vynaložit velikou rychlost proti mocné gravitaci – 11 km/s tj. téměř 40 000 km / h! tzv. druhá kosmická rychlost.
Planety naší Slunecní soustavy se nám zdály být donedávna jen o něco více než jen jasné body na obloze. Teleskopy sice odhalovaly mizivé detaily na jejich povrchu a v atmosféře, ale vetšina toho, co jsme považovali za objasněné byla pouze spekulace, domněnka. Od roku 1970 směřují flotily vesmírných lodí k planetám a jejich měsícům,aby je prozkoumaly.

Údaje o Zemi

Srdcem Země je tuhé železné jádro o teplotě 4000 stupňů celsia obalené vnějším jádrem z tekutého železa, zdrojem zemského magnetismu. Směrem k povrchu nalezneme skalnatý plášt a ješte výše lehčí horniny kůry. Prvky jsou v zemské kůře zastoupeny takto: Kyslík 49%, kremík 26%, hliník 7,5%, železo 4%, vápník3%, sodík, 2,5% draslík, 2,5% horcík, 2,5%, vodík 1%, ostatní ( 83 prvku celkem 2% )
Naší planetu obaluje atmosféra složená ze 77% dusíku, 21% kyslíku, malého množství vodních par a ostatních prvků.

Země se otáčí kolem své osy jednou za jeden den, neboli za 24 hodin. Osa otáčení je odkloněna od vertikály o 23,5 úhlových stupňů. Tento náklon způsobuje střídání ročních období během oběhu Země kolem Slunce.


průměr 12 756 km
prům.vzdálenost od Slunce 149 600 000 km
rychlost oběhu kolem Slunce 29,79 km/s
oběh Slunce (1 rok) 365,26 dne
otáčka kolem vlastní osy 23 h 56 min
od východu k východu (1 den) 24 h
hmotnost 5,94*1024 kg
průměrná hustota 5521 kg.m-3
povrchová přitažlivost 9,8 m.s-2
povrchová teplota -70 až +55 stupňů C
úniková rychlost z planety 11,19 km.s-1
inklinace (sklon) roviny oběžné dráhy 0,00 °
kulatost 0,00335
výstřednost oběžné dráhy 0,02


Měsíc Výzkum a pozorování vesmíru