Galaxie, ve které se nacházíme se nazývá Mléčná dráha. Všechny hvězdy, které můžeme na obloze spatřit patří k této galaxii. Velké množství hvězd, prachu a plynu je uspořádáno do spirálních ramen, které se otáčejí kolem galaktického středu, kde se pravděpodobně nachází černá díra.

Stříbrný pás Mléčné dráhy táhnoucí se přes oblohu prochází souhvězdím Kassiopea, Perseus, pohled směrem do centra Mléčné dráhy Vozka, Jednorožec, Plachty, Jižní kříž, Štír, Střelec a Labuť. Galileo jako první objevil, že se pás Mléčné dráhy skládá z velkého počtu slabě zářících hvězd. Pokud použijete jednoduchý dalekohled, triedr, budete mít stejné pozorovací podmínky jako on. Když na obloze vidíme pás Mléčné dráhy, díváme se vlastně do středu naší Galaxie.

Stavba

imaginární pohled na Mléčnou dráhu zhora Dlouho astronomům trvalo, než alespoň zhruba poznali stavbu naší Galaxie. Úlohu komplikuje skutečnost, že se Země se Sluneční soustavou nalézá v rovině Galaxie, v jednom spirálním rameni. Výhled směrem do centra Galaxie je tak velmi omezen. Pokud bychom se nalézali mimo rovinu Mléčné dráhy vysoko nad spirálními rameny, viděli bychom středovou oblast nahuštěnou hvězdami a plynem obklopenou spirálními rameny: Persea, Labutě, Střelce-Lodního kýlu a imaginární pohled na Mléčnou dráhu zboku Oriona, ve kterém se nachází Sluneční soustava. Při pohledu zboku vypadá Galaxie jako obrovské vřeteno, uprostřed vyduté. Průměr Mléčné dráhy je asi 70 000 světelných let. Slunce se nachází asi 25 000 světelných let od jádra, tedy asi ve dvou třetinách vzdálenosti mezi centrem a okrajem soustavy. Tloušťka „vřetena“ Mléčné dráhy se pohybuje okolo 1 500 světelných let, pou- ze středová oblast je asi 15 000 světelných let silná. Galaktický disk je obklopen pomyslným kulovým obalem, kde je roztroušeno přes 200 kulových hvězdokup. Tento obal je obklopen korónou a rozsáhlým halem obsahujícím převážně nesvítící látku.

Střed

Střed galaxie se nám promítá do souhvězdí Střelce. Není jej však možné spatřit hvězdářskými dalekohledy, protože světlo je pohlcováno obrovským množstvým prachu. Lze jej však pozorovat Velká galaxie v Andromedě velmi podobná naší galaxii V rádiovém a infračerveném spektru. V blízkosti jádra Galaxie jsou hvězdy natěsnány velmi blízko sebe až na vzdálenost několika světelných dnů (v této oblasti bychom viděli na obloze milión velmi jasných hvězd a noc by nikdy nenastala). V srdci Galaxie se pravděpodobně nalézá obří černá díra. Oblaka rozžhaveného plynu proudící ke středu vytváří prstenec a jsou zdrojem intenzívního infračerveného, rentgenového a rádiového záření.


Magellanova mračna galaxie ve vesmíru hlavní menu