Ve druhém století př.n.l. řecký astronom Hipparchos sestavil seznam přibližně 850 viditelných hvězd a rozdělil je do pásem jasnosti podle tzv.zdánlivé velikosti neboli magnitudy, která představuje množství světla dopadající na naše oči. Tento systém se udržel až do roku 1856 kdy anglický astronom Norman Pogson vytvořil nový systém klasifikace.

magnituda

Položil rozdíl mezi 1. a 5. magnitudou stonásobný. Poměr mezi jednotlivými magnitudami je pak pátá odmocnina ze sta - přibližně 2,512. Hvězdy s nižší magnitudou se nám jeví jako jasnější. Např. hvězda 2.magnitudy je 2,512krát jasnější než hvězda 3.magnitudy a 6,31krát jasnější než hvězda 4.magnitudy a 18,15krát jasnější než hvězda 5. magnitudy, atd. K přesnější klasifikaci velmi jasných hvězd používá Pogsonův systém i záporných čísel. Např. nejjasnější hvězda oblohy - Sirius má magnitudu -1,46. Hvězdy páté magnitudy (velikosti) jsou viditelné očima pouze za výborných pozorovacích podmínek. Hvězdy o magnitudě 6 a vyšší jsou pozorovatelné pouze dalekohledem.



výzkum a pozorování vesmíru život hvězd