Přeměnou vodíku v helium v jádře hvězdy ležící na hlavní posloupnosti ubývá počtu částic
(4 protony se mění v jádro helia) V jádře hvězdy je tedy stále více „místa“ mezi jednotlivými částicemi. Jinak řečeno klesá tlak v jádře hvězdy. Horní vrstvy tlačí vlastní gravitací na jádro a zahřívají je. Ve vnějších slupkách je ještě dostatek vodíku ale není žádný způsob jak dostat vodík blíž k jádru, kde je dostatečná teplota pro termonukleární reakce. Vodík v jádře postupně vyhořívá a vnější vrstvy stlačují jádro hvězdy. Když teplota v jádře hvězdy dosáhne 100 milionů K (tj. desetkrát vyšší než pro započetí term. reakce) začíná samotné helium, tedy odpad termonukleární reakce hořet na uhlík. Je to jako bychom zahřívali popel tak dlouho, až začne sám hořet a vydávat teplo. Hvězda opouští hlavní posloupnost a stává se červeným obrem. Vnější slupky se rozepínají a hvězda nyní zabírá několika násobný objem. Také barva hvězdy se postupně mění v oranžovou a červenou (odtud název červený obr).


vývoj červeného obra život hvězd