STADIA VÝVOJE ČERVENÉHO OBRA

obr.1 Záleží na hmotnosti hvězdy, kam až dospěje její vývoj. Čím je hvězda hmotnější, tím vyšších hodnot dosáhne teplota v její středové oblasti a tím těžší jádra mohou spolu reagovat (čím vyšší teplota, tím se jádra pohybují rychleji a mohou tak překonat vyšší elektrickou odpudivou sílu mezi sebou) Na obr. 1 je znázorněn vývoj červeného obra (obrázek je možno zvětšit) Na svislé ose je znázorněna teplota jádra hvězdy, na vodorovné ose přibývající čas (stáří hvězdy) Z nákresu je patrné, že pro zapálení stále těžších prvků je třeba vyšších teplot a také podstatné zrychlování všech dějů ke konci života hvězdy.

obr.2 Vývoj hvězdy po vyhoření vodíku je poměrně složitý. Dráha hvězdy na RH diagramu je klikatá, jako by hvězda hledala místo, kde se má usadit (viz obr. 2). Jednotlivá stádia červeného obra jdou postupně takto:

hoření helia
hoření uhlíku
hoření kyslíku
hoření křemíku
rovnovážné procesy
zachytávání neutronů
zánik hvězdy

Pozn.: slovo „hoření“ neznamená v termonukleárních reakcích okysličování, běžnou chemickou reakci v denním životě. Je to přeměna jádra jednoduššího prvku v jádra složitější. Při tom se uvolňuje vazebná energie, která je zdrojem hvězdné zářivosti.

zánik hvězd