VÝVOJ PRAHVĚZDY

Velmi velký a chladný oblak (-260 °C) zvaný globule se postupně přeměňuje na prahvězdu, která se posouvá na hlavní posloupnost. Na nákresu je vidět vývoj prahvězdy. Směrem zprava doleva se zvyšuje teplota hvězdy, zářivý výkon stoupá odspoda nahoru. Scénář pro hvězdu o hmotnosti Slunce: Globule se relativně rychle (za 1000 roků) smršťuje v prahvězdu, začíná zářit v infračerveném světle až dosáhne vrcholu křivky (zářivost je rovna 1000 násobku zářivosti Slunce) Tomuto procesu se říká kontrakce. Po té nastává tzv. konvenkce. Hvězda se nadále smršťuje, udržuje se na teplotě okolo 4000 °C. Pokles zářivosti („pohyb“ po diagramu směrem dolů) je stále pomalejší. První třetina konvekce trvá prahvězdě o hmotnosti Slunce asi 10 000 let, druhá třetina již sto tisíc let a třetí třetina dokonce až jeden milion let. Po dalších deset miliónů let se hvězda „pohybuje“ po diagramu směrem vlevo, povrchová teplota stoupá až dosáhne hlavní posloupnosti. Také se mění barva hvězdy (odpovídá povrchové teplotě) z červené na oranžovou a žlutou. Teplota povrchu hvězdy je asi 6000 °C, avšak její nitro má teplotu 10 milionů stupňů C. Tato teplota je již dostačující k zapálení termonukleárních reakcí. Nově zrozená hvězda se umístí na hlavní osloupnost podle své hmotnosti. Čím má hvězda větší hmotnost, tím větší má zářivost a tím výše je na diagramu umístěna. Tím je určena i její povrchová teplota (barva), stavba její atmosféry a nitra. Za jakou dobu se hvězda umístí na hlavní posloupnost také závisí na její hmotnosti.

vznik hvězdy   hlavní posloupnost