Komety jsou z ledu a kamení. Velmi jasné komety mohou mít jasný ohon táhnoucí se po obloze a některé mohou být viditelné pouhýma očima.

Oortovo mračno

Komety jsou zbytky po zrození naší Sluneční soustavy. Po miliardy let Tráví svůj život v hlubokém mrazu ve vnějším Oortově mračnu. Na přiloženém nákresu je vidět Slunce a Sluneční soustavu (šedá elipsa) uprostřed vnitřního disku (též vnitřní Oortovo mračno), který je Westova kometa obklopen vnějším mračnem. Vnitřní disk představuje zárodek, ze kterého kdysi vznikla Sluneční soustava. Ve vnějším mračnu nalezneme přes 100 bilionů (1014) kometárních jader. Vlivem gravitačních poruch se čas od času některé z jader dostane na protáhlou dráhu směrem ke Slunci a rozměry jeho eliptické dráhy se rychle zmenšují. Pozorujeme periodickou kometu, která však nejdéle za deset tisíc let zaniká. Oortovo mračno je tedy jakousi mrazivou zásobárnou komet. Jelikož jsou jádra v Oortově mračnu velmi malá (10 km) a chladná
(-240°C) nespatříme je ze Země ani těmi nejsilnějšími dalekohledy.

Cesta ke Slunci

kometa Halley-Bopp Během přibližování ke Slunci je kometa stále více zahřívána. Jakmile dosáhne dráhy Jupitera, sluneční teplo způsobí odpaření ledu a kolem rychle letící komety se začne hromadit plyn. Velký plynný oblak, který zahalí kometu se nazývá koma. Jak led taje, vytvoří se na povrchu komety prachová kůra, která je velmi nepravidelná a plyny často vyrážejí v proudech ven, jakoby kometa měla sopky. Prach a plyn vyvrhovaný z komety vytváří dva ohony, které vlají směrem od Slunce, unášeny slunečním větrem. Plynový vlaje vždy přímo od Slunce, prachový je částečně odkloněn. Ohony dosahují největší kometa Halley-Bopp délky u Slunce, až 100 miliónů km (jádro má jen několik km v průměru). V průběhu letu se od komety odlupují velké hroudy kamení, kovu a prachu, které pozorujeme jako meteoritické roje. Tvorba plynů se zpomaluje, jak se kometa odvrací od Slunce, výtrysky nakonec ustavnou a zmizí. Komety mají na rozdíl od planet Sluneční soustavy velmi protáhlé eliptické dráhy, v jednom ohnisku se nachází Slunce. Při každém přiblížení ke Slunci se kometa připravuje o část své hmoty a po několika stovkách oběhů se rozpadá a zaniká.

Oběžná dráha

Komety se rozdělují do tří typů: Neperiodické komety, jejichž oběžné dráhy jsou tak velké, že jeden oběh Slunce jim trvá několik miliónů let. Například Delavanova kometa prolétla v roce 1914 a neuvidíme ji dalších 24 miliónů let. Komety s dlouhou periodou obletí Slunce za více než 200 let a komety krátkoperiodické, které byly zachyceny přitažlivostí velkých planet. Na obrázku je dráha Marsu vyznačena červenou barvou a dráha Jupiteru žlutou. Hnědě jsou vyznačeny planetky obíhající v tomto pásu. Modrou barvou je naznačena oběžná dráha nejznámější Halleyovy komety, která od roku 240 př.n.l. pravidelně obíhá kolem Slunce. Naposledy se objevila v roce 1985 a její návrat je předpovězen na rok 2060. Další kometa s krátkou periodou je vyznačena zeleně a jmenuje se Stephan-Otermova. Byla viděna v blízkosti Slunce v letech 1867, 1942, 1980. Uvidíme ji v roce 2018 ? Kometa naznačená fialově se nazývá Kopferova kometa. Jedná se o kometu s dlouhou periodou. Při oběhu v roce 1905 se z ní odlomil kousek jádra. Neobjeví se tisíce let. Enckeova kometa není zachycena na nákresu a obíhá každých 40 měsíců (objevena v roce 1786)