Mars se řadí mezi planety, které jsou nejvíce podobny Zemi. Snad právě proto vědci kdysi předpokládali existenci života na této planetě. K marsu dnes lidé vysílají mnoho kosmických sond a robotů aby jej prozkoumali.

Oběžná dráha

Mars obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 228 milionů kilometrů. Je to po Venuši planeta, která je nejblíže Zemi. Při přiblíženích, tzv. opozicích, kdy je Mars na své dráze nejblíže Zemi jsou nejlepší podmínky pro pozorování. Příští opozice nastane 1. srpna 2003. Mars oběhne Slunce za 687 dnů a otočí se kolem své osy za 24,5 hodiny. Roční období jsou v důsledku sklonění osy 25,2° podobná jako na Zemi, ovšem dvakrát tak dlouhá.

Povrch Marsu

Z fotografií ze sondy Viking mohli astronomové popsat geologii a historii Marsu. Po vzniku Sluneční soustavy, kdy Mars vypadal asi jako Merkur, nebo jako náš Měsíc. Po asi jedné miliardě let byl Mars stejně jako ostatní planety bombardován množstvím meteoritů, po kterých zůstaly na Marsu velké krátery. Mars byl uvnitř velmi žhavý, protože má mnoho sopek, nyní je ale převážná většina z nich vyhaslá. Největší sopky se nacházejí na náhorní plošině nazývané Tharsis 10 kilometrů vysoké a 4000 km široké u rovníku planety. Největší sopka v této oblasti a zároveň nejvyšší sopka Marsu a celé Sluneční soustavy se nazývá Olympus Mons. Má tvar obrovského štítu s mírně se svažujícími boky. Olymp můžeme srovnat se sopkou Mauna Loa Na Havajských ostrovech, která ční 9,1 km nad údolím oceánu. Olymp však je mnohem vyšší. Měří 26,4 km! Asi 2/3 povrchu Marsu jsou tvořeny náhorními plošinami s mnoha krátery od meteoritů obklopených kameny a sutí. Náhorní plošiny jsou rozděleny dlouhými a hlubokými údolími. Např. údolí Mariner je přes 600 km široké a hluboké přes 8 km. Strmé srázy se zdvíhají ze dna údolí do výšky mnoha kilometrů k náhorní plošině. Hluboké a větvící se rokle kdysi vyhloubila voda když padala z náhorní plošiny. Rovné stěny Marineru ukazují na to, že celé údolí je obrovskou prasklinou nebo zlomem v kůře planety. Dál od sopek a údolí krajina přechází v rozlehlé pláně s hromadami balvanů. Na vzhled reliéfu se také podílí ztuhlá láva, která dříve vytékala z četných sopek.

Voda na Marsu

Severní a jižní pól Marsu je pokryt ledem z oxidu uhličitého, který tuhne při teplotách kolem –100°C. Tento druh ledu je nazýván suchý led. Povrch Marsu ukazuje na to, že dříve zde bylo dostatek vody a možná i příhodné podmínky pro život. Snímky z vesmírných sond Viking ukazují na četná koryta řek a vodních ploch. Dnes se ale zdá, že Mars vodu téměř neobsahuje i když vědci se velmi zabývají touto otázkou, protože voda je důležitá pro budoucí zakládání kolonií.

Prachové bouře

Povrch Marsu je jedna veliká kamenná poušť, která je tvořena různě velikými kameny, sutí a drobným pískem a velmi jemným prachem. Přestože Mars má velmi řídkou atmosféru, větry se zde rozpoutávají velice snadno. Vítr pak unáší drobný materiál a vytváří prachové bouře.
Největší četnost prachových bouří můžeme pozorovat při přiblížení Marsu ke Slunci, tzv. perihelium.

Důležité objevy

1605 Johannes Kepler dokazuje, že dráhou Marsu je elipsa.Se Sluncem v jednom svém ohnisku.
1666 Kassini naměří dobu otáčení zhruba 24 h 40 minut.
1777-1783 Villiam Herschel naznačuje, že polární čepičky jsou silné vrstvy ledu a sněhu.
1837 První podrobné mapy
1877 Objev Phobose a Deimose.
1974 Giovanni Schiaparelli popisuje síť asi 40 jemných čar jdoucích přes marťanské pouště a označuje je jako canali
1894 Percival Lowell staví hvězdárnu ve Flagstaffu v Arizoně v USA, hlavně kvůli pozorování Marsu.V průběhu příštích 10-ti let vytvoří sérii map s rozsáhlou sítí kanálů.Lowell tvrdí, že Mars je obydlen a kanály jsou umělé.
1965 Mariner 4 posílá od Marsu 21 snímků ukazujících krátery, ale žádné stopy kanálů.
1971 - 1972 Mariner 9 posílá 7329 fotografií Marsu.
1976 Viking 1 přistává 20.7. následovaný 3.9. Vikingem 2. První fotografie povrchu. Testování půdy v místě přistání.
1997 Úspěšné přistání sondy Pathfinder s vozítkem Sojuner

Struktura

Uvnitř Marsu je malé železné jádro, které je pravděpodobně tuhé.
Kdyby bylo tekuté vyvolávalo by magnetismus, které však Mars nemá.
Jádro obklopuje skalnatý plášť a tenká kůra.



Atmosféra

Tenká atmosféra je tvořena oxidem uhličitým
s příměsemi dusíku a argonu.


Údaje o Marsu

průměr 6 786 km
prům.vzdálenost od Slunce 227 940 000 km
rychlost oběhu kolem Slunce 24,13 km/s
oběh Slunce (1 rok) 686,98 dne
otáčka kolem vlastní osy 24 h 37 min
od východu k východu (1 den) 24 h 38 min
hmotnost 6,6*1023 kg
průměrná hustota 3950 kg.m-3
povrchová přitažlivost 3,73 m.s-2
povrchová teplota -120 až +25 stupňů C
úniková rychlost z planety 5,03 km.s-1
inklinace (sklon) roviny oběžné dráhy 1,85 °
kulatost 0,00519
výstřednost oběžné dráhy 0,09
magnituda v opozici -2,0


měsíce Marsu