Saturn je šestou planetou od Slunce, má největší a nejzajímavější prstence a velikou rodinu měsíců. Je tak lehký, že by mohl na vodě plavat

Oběžná dráha

Saturn obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 1,5 miliardy kilometrů od Slunce. To je 10krát dále než Země a proto dostává od Slunce 100x méně světla (intenzita světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti). Saturn oběhne Slunce jednou za 29,5 roku. Kolem vlastní osy se otočí jednou za 10 hodin. V důsledku toho se Saturn stejně jako Jupiter na rovníku vydouvá.

Struktura

Saturn je 95krát hmotnější než Země. Po Jupiteru je to největší planeta Sluneční soustavy. Podobně jako Jupiter je tvořen lehkými plyny: vodíkem a heliem, světlé zóny jsou oblasti čpavku. Větry na rovníku Saturnu dosahují 1800 km za hodinu. Skvrny Saturnu jsou ve srovnání s Jupiterem mnohem méně zřetelné. Nejnápadnějším objektem na povrchu Saturna je Aniččina skvrna nazvaná podle Anny Bunkrové, která pracovala ve vědeckém týmu Voyageru. Aniččina skvrna připomíná Jupiterovu velkou červenou skvrnu i když je mnohem menší.

Prstence

Saturnovy překrásné prstence se nedotýkají planety. Tři hlavní prstence jsou viditelné dalekohledy. Fotografie z Voyageru však ukazují, že Saturn má ohromné množství prstýnků, které v té velké dálce splývají. Prstence jsou skloněny k rovině oběžné dráhy o 29° a proto se v průběhu Jupiterova roku naklání k Zemi pod různým úhlem. Prstence nejsou pevné. Jsou složeny z miliardy kousků ledu a kamení od malých zrnek až po bloky o hraně několika metrů. Ačkoliv jsou prstence velmi široké (mají průměr 400 000 km) jsou silné jen několik desítek metrů! Saturnovy prstence dělíme do 6 skupin. Prstenec A je krajním prstencem, je viditelný ze Země. Obsahuje tzv. Enckeho mezeru, v níž jsou v úzkém prostoru natěsnány oběžné dráhy většiny vnitřních Saturnových měsíců. Cassiho mezera, která odděluje prstenec A a B. Voyager však odhalil, že je složena ze stovky malých prstenců. Prstenec B, nejjasnější a nejhustší prstenec. Prstenec C „krepový prstenec“ nejméně zřetelný – složený z velkého množství prstýnků. Prstenec D se téměř dotýká planety, pro pozemského pozorovatele je téměř neviditelný. Prstenec F obklopuje prstenec A. Je nejtenčím a nejhezčím prstencem Saturnu. Byl objeven roku 1979 sondou Pioneer 11.

Důležité objevy

1610 Prvně pozorován v dalekohledu Galileem.
1633 První kresba Saturnu.
1655 Christiaan Huygens objevuje Titan.
1675 Objev Cassiniho dělení prstenců.
1834 Objev Enckeova dělení prstenců.
1932 V atmosféře zjištěn čpavek a metan.
1979 Pioneer 11 prolétá kolem Saturnu.
1980 Voyager 1 získává snímky Saturnu a Titanu
1981 Voyager 2 prolétá kolem Saturnu.
1990 Pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu.
2004 Sonda Cassini-Huygens dorazí k Saturnu.

Atmosféra

Planeta obsahuje výlučně
vodík 75% a
helium 25%



Údaje o Saturnu

průměr rovníkový 120 536 km
průměr polární 108 728 km
prům.vzdálenost od Slunce 1 426 980 000 km
rychlost oběhu kolem Slunce 9,64 km/s
oběh Slunce (1 rok) 29,46 let
otáčka kolem vlastní osy (1 den) 10 h 40 min
hmotnost 5,71*1026 kg
průměrná hustota 690 kg.m-3
povrchová přitažlivost 8,98 m.s-2
teplota na vrcholcích mraků -180 stupňů C
úniková rychlost z planety 35,5 km.s-1
inklinace (sklon) roviny oběžné dráhy 2,49 °
kulatost 0,1076
výstřednost oběžné dráhy 0,06
magnituda v opozici 0,7